ZŘÍDLO: HISTORIE 1979 - 1985
(Chronologický přehled nejdůležitějších událostí od založení kapely až do jejího rozplynutí do divadelního provozu)


Události / osobnosti:
  První vystoupení 1. Country bál na Žofíně Bican, Jan Suchý, Jiří
První nahrávání v rozhlase Změna stylu Bonuš, Jasan Tampierová, Jitka
Vystoupení pro Jonáš klub Autorská PORTA Josífková, Svatava Tripes, Milan
Zisk PORTY Rozchod s Vojtou Zíchou Klocperk, Jan Váňa, Eduard
Pradlenka Televizní pořad Šance Rosák, Jan Zícha, Vojtěch


Rok:
1980 1981 1982 1983 1984 1985 a dále

 
 1979
  • Někdy v září mne navštívil Honza Bican a přinesl nahrávky jakýchsi amerických fanoušků, kteří se snažili udržet při životě starý styl "Melodic Clawhammer Banjo". Pravil, že to studuje a společně s pražským kamarádem Honzou Klocperkem hodlá výsledky svých snah předvést na Podzimním dostavníku v Sokolově. Na jedné z těch nahrávek doprovázela dva banjisty nějaká paní na piano. Znělo to pitoreskně. Honza přemlouval mou ženu Jitku, aby se zhostila klavírního doprovodu, což ona odmítala s tím, že to nezvládne. Ačkoliv jsem měl na Dostavníku hrát se skupinou Bobři, nabídl jsem se sám. Vtom ale Jitka začala litovat svého odmítnutí - po čtyřleté nepřetržité mateřské dovolené (tři dcery) se chtěla zase dostat mezi muzikantskou partu. I připsal jsem noty pro baskytaru a domluvili jsme zkoušku.
  ZŘÍDLO (Tampier, Bican, Tampierová, Klocperk) 
  • 13. října přijel Honza Klocperk z Prahy, rozdali jsme si party, usedli - a zahráli jsme to rovnou na první pokus. Co se zbývajícím časem? Nacvičili jsme hbitě dvě staré americké lidovky a vymysleli image: paní učitelka s pastorem, farmářem a poštmistrem si v neděli muzicírují pro vlastní potěchu. Dohodli jsme i název: ESVSVSVSPHS (Experimentální sekce vývojové skupiny Volného sdružení vzájemně se podporujících hudebních skladatelů).
  • 19. října jsme poprvé veřejně vystoupili před šokovaným publikem v Mariánských Lázních, rychle se přejmenovali na značně jednodušší Zřídlo (...tato skupina chce být zřídlem původní hudby, prazdrojem apod.) a den poté zpestřili sokolovský Dostavník.
 
 1980
  • 15. března se na páté (!) zkoušce ukázalo, že jsem velmi pilní - měli jsme připraveno 18 kousků. Vzhledem k tomu, že Honza Klocperk jezdil na zkoušky z Prahy, nešlo to jinak. Naštěstí jsme všichni znali noty.
  • 12. dubna jsme nahráli první dvě instrumentálky v českobudějovickém rozhlase.
  • 13. dubna nás porota na krajském kole PORTY dala na čtvrté místo.
  • 24. května jsme se po úspěšném vystoupení na Jarním dostavníku v Sokolově dozvěděli, že nás dramaturgové PORTY vybrali jako zpestření do finále.
  • 7. června se v Českých Budějovicích konalo výjezdní setkání Jonáš klubu. Honza Bican se dlouhá léta znal s Edou Váňou, který v divadle D111 uváděl jednu semaforskou hru za druhou a měl velmi úzké kontakty s  Jiřím Suchým. Potřebovali do maratónu divadelních představení nějakou kulturní vložku a tak došlo na nás. Vzhledem k tomu, že jsme při vystoupení také provozovali velký tyjátr, měli jsme úspěch. Eda mi později nabídl spolupráci na inscenaci Suchého Lexikonu pro zamilované.
  • 3. až 6. července se toto finále konalo opět v Sokolově (byly tehdy velké problémy, skoro se nekonalo vůbec). Povedlo se nemožné - získali jsme Portu. Také jsme získali nenávist jistých jihočeských kapel, které sice naše soutěžní vystoupení neslyšely, ale věděly, že se na krajském kole umístily před námi.
  • 5. až 6.září jsme se zúčastnili přehlídky vítězů PORTY v Litvínově. Tam se odehrála první velkolepá scéna - Píseň domorodce (Lká ukulele tmou...) ve společném provedení se Studiem PF a litvínovskými Popelkami.
 
  Zde můžete spatřit Jitku Tampierovou a Honzu Bicana při citlivé interpretaci staré trampské písně Můj hochu.  Jitka Tampierová a Honza Bican v Litvínově (foto Petr Benesch)  

  • 7. října se konaly Ozvěny Porty v Praze na Žofíně. Opět jsme předvedli společné show tří kapel jako předtím v Litvínově. Do klobouku, který jsme vždy pokládali na forbínu, se zde nashromáždilo krásných 101,10 Kčs.
 
zpět na začátek  
 1981
  • 15. února jsme měli teprve dvacátou zkoušku, ale následující den už třicáté vystoupení. To bylo možné proto, že kapela hrála z not. Tím jsme občas šokovali různé pořadatele, zvukaře a osvětlovače. Když zjistili, že v deskách na pultech jsou opravdu notové papíry a navíc hustě popsané puntíky, žasli. Většinou si původně mysleli, že noty jsou jenom další fórek kvůli scénickému efektu.
  • 3. května se konala v Domu kultury ROH Poldi SONP Kladno přehlídka GALAPORTA.
    Zahájení, jako vždy v podobných situacích, patřilo Brontosaurům. Vlajka vzhůru letěla k radosti svých dětí a moderátoři Kovářík a Langer stáli v pozoru. My jsme tam ovšem posléze vnesli trochu srandy. Fotil Petr Benesch.
             Klikejte, koukejte!
  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
  • 23. května se na Jarním dostavníku v Sokolově uskutečnilo další show - byla provedena Pradlenka, symfonická básnička pro valchu a komorní orchestr Op.1 od mé maličkosti. Sólový part valchy přednesl Honza Bican, řízení orchestru a přednášky v Bernsteinově stylu jsem se ujal sám autor. Účinkovali hudebníci z  plzeňského Copu, Studia PF a Popelek. Publikum, ač převážně trampské, po skončení produkce nevolalo umí, ale bravo! a bis! a předvedlo nám typické koncertní ovace vstoje. Moji Sokolované mi rozuměli.
  • 2. až 4. července jsme měli na PORTĚ v  Plzni u publika velký úspěch. Porotu jsme však nezaujali, jak nám bylo sděleno. Prý jsme měli "příliš jemný humor". Že by diváci měli fajnovější vkus než porota?
 
ZŘÍDLO na plzeňské Portě 1981

Honza Bican zpívá polku Lásko má veliká...

  Karel Tampier na plzeňské Portě 1981 ...a Karel Tampier...  
  ...a Jitka Tampierová...   Jitka Tampierová (Porta 1981)   ...ho soustředěně doprovázejí. 
  My vypadáme, že máme strach. Zato Honza Klocperk se tváří jako by byl koncertním mistrem moskevského Ústředního balalajkového orchestru.   Honza Klocperk na plzeňské Portě 1981 (foto Petr Benesch) 

  • 25. září se uskutečnilo naše první hraní k tanci na country bále v hostinci U Hrušků v Litvínově. Začala tak několikaletá krásná spolupráce s Jasanem Bonušem a jeho tanečníky. Tahle parta pak dokonce vytvářela davové taneční scény ve Formanově Amadeovi. Jasan už bohužel svoje pozemské účinkování předčasně ukončil.
  • 9. října s námi v českobudějovickém Klubu mládeže hrál poprvé Vojta Zícha jako host.
  • 1. prosince jsem hráli první country bál na pražském Žofíně a stali jsme se pravidelnými doprovazeči Bonušovy skupiny.
 
zpět na začátek  
 1982
  • 4. ledna se na dalším žofínském bále povedla Petru Beneschovi pěkná série fotek:

             Klikejte, koukejte!
  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
  • 7. března jsme společně s Jasanem Bonušem a se studenty zemědělské fakulty uspořádali první akci v  Českých Budějovicích. Babiččin country bál měl úspěch a v dalších letech mnohá pokračování.
  • 17. dubna proběhlo asi naše nejhorší vystoupení - pod vlivem Vojty jsme zkoušeli hrát s nejmenovanou zpěvačkou vážné folkové věci. Klavír tam nebyl, takže jsem si tam dovezl spinet (!). Českobudějovický Klub mládeže byl svědkem akustického a hudebního fiaska Zřídla, které začalo ztrácet svou původní tvář.
  • 24. srpna jsme točili dvě skladby pro Televizní klub mladých mezi chmelovými brigádníky ve Veclově u Hořesedel.
  • 14. října po country bále na pražské "Barikádě" dal Honza Klocperk výpověď. Definitivní ztráta původní tváře kapely se silně přiblížila.
  • 23. října jsme hráli na Podzimním dostavníku v Sokolově poprvé s Milanem Tripesem a Lubošem Markem. Repertoár začíná být vážný, dominují instrumentálky Vojty Zíchy. Honza Bican nadále funguje jako sólový host.
  • 3. listopadu proběhl u nás doma konkurz na zpěvačku, bez které si Vojta nedovedl kapelu představit. Kandidátky šel předtím vybírat na vysokoškolské koleje tak, že chodil s kytarou od pokoje k pokoji. Kde nalezl ochotnou dívku (říkal, že ke zpěvu), tam vrhl svůj šarm a pozval ji k výběrovému řízení. V něm zvítězila Svatava Josífková (alias Pepa), která pak s námi zpívala tak dlouho, až si ji Vojta vzal za ženu.
  • 16. prosince se konala premiéra Lexikonu pro zamilovanéD111. Eda Váňa zdramatizoval seznam hesel, o kterém sám jeho autor Jiří Suchý byl přesvědčen, že zdramatizovat nejde. Dále napsal texty k písničkám a já dotvořil hudbu. Hráli jsme to pak mnohokrát. Pro mne to byl začátek práce pro divadlo. Pro tehdejší dobu typická komedie se odehrála před premiérou. Tehdy každý text musel být schválen k veřejnému provozování jakousi komisí na městském národním výboru. Pro tuto komisi připravovala posudek jedna pracovnice z Krajské knihovny. Napsala (chudák popleta), že vcelku jaksi to není nic proti ničemu, jenom že je patrná nižší úroveň textu hry oproti výborným textům písní. Jiří Suchý se velmi smál, když mu to Eda z jeviště Semaforu při našem pozdějším hostování přečetl!
 
zpět na začátek  
 1983
  • V tomto roce jsem nenalezl žádnou významnou událost. Hráli jsme průměrně jednou týdně, počet nahrávek v rozhlase se zvýšil na 26.
 
zpět na začátek  
 1984
  • 8. května jsme se v noci vraceli ze Stylového bálu ze Žofína. Hustě sněžilo (!), mikrobus VW plaval, ve Veselí n. L. před nádražím nám upadlo levé přední kolo. Naštěstí jsme právě jeli krokem. Dojeli jsme vlakem.
  • 21. června jsme se v noci vraceli z Líšně. Ještě v Brně na dálničním přivaděči nám u jednoho ze dvou aut (Wartburg) praskl homokinetický kloub na levém předním kole. Naštěstí jsme právě opět jeli krokem. Všichni se sesedli do jednoho auta, já jsem dojel nočním rychlíkem s elektrickým piánem v  obrovském kufru, šofér auta zůstal v Brně. Začal jsem mít neblahá tušení.
  • 27. června na nás do klubu Petynka v Praze přišli 3 diváci. Bylo sice právě finále mistrovství světa ve fotbale, ale tím jsme se mohli pouze utěšovat. Tušení se prohloubilo.
  • 4. až 7. července byla opět PORTA v Plzni. Získal jsem jednu ze dvou udělených autorských Port za píseň Postel. Radost z vítězství mi kalilo vědomí, že ze soutěže byla vyřazena řada písniček známých autorů z  ideologických důvodů. Navíc se mnoho trampů s menším smyslem pro humor velice pobouřilo. Slogan "postel je v každém pádu nejlepší" hluboce urážel drsné vyznavače bivakování a spaní pod širákem v únoru.
  • 15. září jsme hráli na fotbalovém hřišti v  Parku kultury a oddechu J. Fučíka v Praze na Slavnosti Rudého práva. Pouhých několik diváků vidělo, jak bleskově balíme v nastalém lijáku. Tušení se ještě více prohloubilo.
  • 3. října jsme protrpěli koncert pro učně v  jednom malém českobudějovickém Kulturním středisku. Tušení se mění v jistotu.
  • 10. října požádal Vojta Zícha o výměnu basistky (tedy mé ženy) a zpěvačky (tedy jeho ženy). Tušení se vyplnilo. Odmítl jsem a naše spolupráce se chýlila ke konci.
  • 18. a 19. prosince jsme s Vojtou hráli naposled. Točili jsme televizní pořad Šance, který moderoval tehdy neznámý Jan Rosák.
 
zpět na začátek  
 1985
  • 29. ledna jsme poprvé hráli Lexikon pro zamilované v novém obsazení s kytarisou Zdeňkem Krátkým.
  • 25. až 27. října jsme soutěžili s Lexikonem na Olomouckém tvarůžku. Při vystoupení v  klubu jsme doprovázeli Jiřího Suchého ve třech písničkách.
  • Tak se kapela vlastně rozplynula do divadla. Později ještě vystřídal Zdeňka Krátkého kytarista Jirka Böhm, ještě později jsem hrál už jenom sám na klavír. V roce 1989 jsme dali se ženou Jitkou a třemi dcerami dohromady rodinnou kapelu Countryfuga, která pak nahrála několik projektů s Kapitánem Kidem. Ale to je už jiná kapitola.
 
zpět na začátek  

Máte dotaz?                   Zpět na hlavní stránku

Aktualizováno