BOBŘI: HISTORIE 1970 - 1980
(Chronologický přehled od založení skupiny až do odchodu Karla Tampiera)
VIDEA, MP3

Události / osobnosti:
  První vystoupení První čestné uznání na Portě Bican, Jan Svoboda, Jaroslav
Kvalifikační přehrávky První koncert v Lucerně Kapitán Kid Šuster, Vladimír "Šugi"
První účinkování na Portě Účinkování na Dostavníku Kozák, Pavel Tichovská, Jitka
První koncert Folk klubu První klip Krauz, Jaroslav Tučný, Michal
První koncert v Praze Poprvé získali Portu Pech, Vladimír Vágner, Zdeněk
První finále Porty První natáčení v TV Peterka, Karel Vaverka, Miroslav
První úspěšné nahrávky První deska Postl, Alois Vejvara, Pavel
První úspěch na Portě Tampierův odchod z kapely Procházka, Roman Vejvarová, Jana

Rok:
1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1995 - exhumace
 
 1970
  • Po návratu ze studií v Praze jsme v květnu založili s Pavlem Kozákem (kamarádem z dětství) a Zdeňkem Vágnerem (spolužákem z fakulty, který našel práci u hasičů v Č. Krumlově) kapelu, která si dala název The Beavers a začala zkoušet. Zkoušela všechno, co se jejím členům líbilo - country, folk i bluegrass. Záhy jsme zjistili, že anglický název nám u tehdejších povolovacích institucí neprojde, takže jsme zvolili jeho český překlad Bobři.
 
  Bobři - původní složení z roku 1970 Původní Bobři (zleva):

Pavel Kozák, Zdeněk Vágner,
Jana Vejvarová, Pavel Vejvara,
Karel Tampier a Josef Hajduch		 
 
1971
  • Po roce zkoušení jsme toho nechali. aniž bychom výsledky někde předvedli. Kontrabasista Pavel Vejvara vyhrožoval ženitbou a odstěhováním, kytarista neměl čas, nešlo to dobře a vůbec, že.
  • V září jsme ale znovu zvedli hlavy. Ze starší budějovické kapely Desperádi nás posílil Roman Procházka, přivedl mladého basistu Vláďu Pecha a začalo to vypadat nadějně.
 
zpět na začátek  
  1972
  • 18. ledna se konalo první vystoupení v Krajském domu pionýrů a mládeže v Č. Budějovicích. Malá zajímavost - jako host tam tehdy s námi zazpíval tři velmi vážné folkové písně mladičký Karel Peterka, pozdější televizní bavič.
  • 8. dubna jsme získali na krajském kole PORTY druhé místo za folkovou skupinou KV SSM (pozdější Létavicí bratří Malhockých).
            >>>>> Autentická nahrávka písní v mp3:    Čekám dlouho    Dosti cigaret a whisky    Klíč
  • 28. června jsme předvedli osm písniček přehrávkové komisi Okresního kulturního střediska. Ta užasla, že zpíváme čtyřhlasně a dala nám hned pro zažátek 90% příplatek k honorářům (možné maximum bylo 100%).
  • 23. listopadu se konal první večer Folk klubu na Malé scéně Domu kultury ROH v Č.  Budějovicích. FK jsem založil, protože jsme neměli kde hrát. Jeho večery se pak konaly řadu let pod různými zřizovateli - ROH, SSM, Krajské kulturní středisko - jinak to tehdy nešlo. V prvním večeru jsme hráli společně se skupinou Bakaláři, ve které zpívala i Jitka Tichovská, moje budoucí žena, a Honza Bican (s nimi jsme po sedmi letech vytvořili skupinu Zřídlo). Den poté odešla zpěvačka Jana Vejvarová do Létavice (později pak zpívala s  Minnesengry) a po nevyřešených uměleckých rozporech jsme se rozešli i s Pavlem Kozákem, hlavním textařem. K banju nastoupil Roman Procházka, začínali jsme vlastně znovu.
 
zpět na začátek  
  1973
  • 2. března s námi poprvé vystoupil nový zpěvák Jarda Svoboda, ze kterého se během let stala naše hlavní hvězda.
  • 24. března jsme hráli v Praze v Radiopaláci spolu s Taxmeny a dalšími jihočeskými kapelami.
  • 5. května jsme vyhráli krajské kolo PORTY v kategorii country.
  • 20. června došlo k prvnímu pokusu o nahrávání v českobudějovickém rozhlase. Natočili jsme horko těžko jednu písničku a jednu instrumentálku.
  • 22. června jsme si poprvé zahráli (jako hosté) ve finále PORTY v Litomyšli (trampská soutěž).
            >>>>> Autentická nahrávka písní v mp3:    Devět bratrů    Cheyennové    Vzpomínej na březen
  • 19. až 21. října jsme se zúčastnili countryového finále PORTY v Jablonci nad Nisou. Hrálo se v uzavřeném divadle bez diváků, protože pořadatelé (místní a Český ústřední výbor SSM!) nevyřídili včas s místnimi orgány řádné povolení akce. Hrozný zážitek, žádný úspěch.
 
zpět na začátek  
  1974
  • 10. května jsme opět vyhráli krajské kolo v  country kategorii PORTY.
  • 4. července pak ve finálovém soutěžním koncertu PORTY ve Svitavách poprvé zazněl pozdější hit Kruci, na mě káplo (Píseň šťastných výletníků). Publiku se to líbilo a já se poprvé pohádal s porotou - tvrdili tehdy jednohlasně, že bluegrass je překonaná záležitost, že to už naše kapely umí (!) a že je třeba hrát něco přínosnějšího (oblíbený termín tehdejšího newspeeku portovních dramaturgů a porotců byl "přínosnost").
            >>>>> Autentická nahrávka písně v mp3:    Kruci, na mě káplo!
  • 21. září po hanebném vystoupení na soutěži Okřídlené kolo v Č. Velenicích jsme dosáhli pouze na třetí místo. Za dva dny nato jsme se na zkoušce rozhodli skončit.
  • 7. listopadu jsme už ale seděli u Jardy Svobody a dělali konkurz na nového kytaristu a basistu. Z kytaristů byl vybrán Vláďa "Šugi" Šuster. Basista přišel jeden. Uměl jenom v G dur na prázdných strunách. Když potřeboval hrát v akordu C, opřel ukazovák (jako by hrál barré hmat na kytaře) o hřebík, který měl zatlučený v patřičném místě hmatníku kontrabasu. Má žena Jitka slíbila, že se naučí na baskytaru, což během tří měsíců zvládla.
 
zpět na začátek  
  1975
  • 2. září jsme hráli naposled s Jitkou u basy (v  prosinci se nám potom narodila první dcera) na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. PORTY jsme se nezúčastnili, protože jsme se necítili na slušný výsledek.
  • 30. června až 2. července se konalo setkání a školení folkových a country muzikantů v Rožmberku, na kterém jsem přelanařil Jardu Krauze - v té době nejlepšího jihočeského banjistu - od Kioskářů. S Romanem Procházkou jsme se dohodli, že přejde k baskytaře. Tak vzniklo známé a populární složení naší kapely.
 
zpět na začátek  
  1976
  • 10. dubna jsme vyhráli krajské kolo PORTY.
  • 3. a 21. června jsme natočili v českobudějovickém rozhlase první čtyři "trvalky" - tedy řádně jednotlivě archivované snímky, které se běžně zařazovaly do vysílání. Po dobu mého účinkování s Bobry jich následovalo ještě 41.
 
  M. Vaverka, šéf hudební redakce Čs. rozhlasu (foto Benesch) Velkou zásluhu na tom měl dlouholetý hudební redaktor českobudějovického rozhlasu
Miroslav Vaverka. 		 

  • 9. července jsme na finálovém koncertu PORTY v Ústí nad Labem poprvé vystoupili jako kapela parodií a srandiček. Udělali jsme to proto, že jsme si z porotou chtěli zašpásovat (viz proč). Asi proto, že nám nešlo o výsledek, přineslo to obrovský úspěch u publika a uznání kolegů (těch, kteří měli smysl pro humor). Porotci se usnesli na čestném uznání. Začala éra hesla "Bobři jsou dobří" a jazykových experimentů Mirka Kováříka typu "zakladatelé legragrassu" a jiných podivností.
  • 9. října jsme vyhráli Okřídlené kolo v Č. Velenicích a obdrželi (v té době něco neuvěřitelného) finanční ceny za text k písni Strč prst skrz krk (400 Kčs) a hudbu k Portě 2000 - dodekafonické vizi pro lidský hlas a bluegrassový orchestr na motiv "Táboráku plápolej" (300 Kčs).
 
zpět na začátek  
  1977
  • 26. března jsme na krajském kole PORTY ve svazáckém klubu urvali pouze třetí místo. Přednost měl folk (vyhrála Tercie z Tábora, druzí byli veleničtí Kasteláni). Zaslechl jsem, jak jeden s porotců (jinak činovník některé z krajských kulturních organizací) pravil k pořádajícím svazákům "tady je přes sto diváků - nemáte strach, že se vám to vymkne?" - netušil, že za deset let se bude v Plzni hrát před pětadvaceti tisíci.
  • 2. dubna jsme si zajamovali s  Michalem Tučným v restauraci na Kleti, kde jsme slavili 5 let aktivní existence.
  • 18. června jsme si zahráli na Banjo Jamboree v Kopidlně. Následovala noc v ovocném sadu u hospody v Ledkově, kde u každého stromu stál banjista a - obklopen fanoušky a spoluhráči - pidlal a pidlal a pidlal. Pak jsme usnuli jak spadané ovoce pod korunami odkvetlých listnáčů. Ve čtyři ráno přišla bouřka. Nevím, jak ostatní, ale Krauz, Procházka a já jsme dospali svinutí do neuvěřitelných pozic v Romanově Trabantu.
  • 9. července na nás přišla řada ve finále PORTY v Olomouci. Opět velký úspěch. Opět pouze čestné uznání. Druhý den jsme se šli rozloučit s kamarády ke sportovní hale, kde za hodinu měla začít Dvorana (závěrečný gala koncert). Pořadatelé se divili, kde jsme, když máme hrát. To nám ovšem nikdo předtím neřekl. Pohádali jsme se, jestli "se jim na to vykašleme" nebo "je to šance". Vyhrál jsem, naštvanou kapelu jsem dohnal k vystoupení bez zkoušky. Jarda Svoboda zahrál nejskvělejší a nejrychlejší sólo na foukačku jaké se mu kdy povedlo v písni Zelí je volné.
            >>>>> Autentická nahrávka písně v mp3:    Zelí je volné
  • 11. října jsme poprvé stanuli na jevišti v pražské Lucerně spolu se skupinami Fešáci, Krajánci a V modrém stínu.
  • 15. října začalo naše několikaleté úspěšné účinkování na DOSTAVNÍKU v Sokolově. Po úspěšném koncertu jsme v hospodě založili s Kapitánem Kidem VSVSPHS - Volné sdružení vzájemně se podporujících hudebních skladatelů. Velká recese pokračovala v dalších letech odbornými symposii, vydáním odznaků a skončila málem průšvihem, když jeden z bratranců (tak jsme se oslovovali) o sdružení napsal do oficiálního kulturního zpravodaje v nejmenovaném městě.
  • V listopadu přivedl na jednu zkoušku Jarda Krauz svého kamaráda, který si postavil mandolinu a sám se na ni výtečně naučil. Já jsem byl vždycky lenivý cvičit. A tak od té doby hrál sóla Lojza Postl. Kromě toho výborně zpíval; získali jsme v něm interpreta kantilén, který nám chyběl.
 
zpět na začátek  
  1978
  • 8. ledna nás jihočeský štáb Televizních novin vyvezl do Mýta u Hořic na Šumavě, kde jsme v závějích natočili klip Stopy ve sněhu. Tehdy se tomu ovšem ještě neříkalo klip, ale televizní písnička a vysílalo se to jako závěrečný bonbónek ve zpravodajském magazínu "Náš kraj".
  • 7. až 9. července se konalo finále PORTY v Olomouci - pro nás památné. Měli jsme vlastní recitál, dvě písničky ve finále autorské soutěže, nahráli jsme tři věci pro ostravský rozhlas a hlavně - získali jsme konečně PORTU!
 
  Takhle jsme se báli před soutěží... A. Postl, J. Krauz a K. Tampier (Foto z PORTY 78 v Olomouci) 
...takhle jsme soutěžili...
Bobři při soutěžním koncertu - J. Svoboda, R. Procházka, J. Krauz, konferenciér Mirek Kovářík, V. Šuster, K. Tampier (Foto z PORTY 78 v Olomouci)
 
A. Postl, J. Krauz, R. Procházka, K. Tampier (Foto z PORTY 78 v Olomouci)		 ...a takhle jsme to pak hodnotili.  
  >>>>> Autentické nahrávky z recitálu v mp3:
Byl gól!
Jim Baker
Porta 2000 Šofér
Strč prst skrz krk
Tér, tér, tér
Rodná zem 		>>>>> A z Dvorany slávy:
Už větry tichnou
Proč jsem mrtev?
Hermelín
Já do sedla vsedl

  • 3. a 4. září jsme poprvé natáčeli v televizním studiu. Soutěž Príležitosť pre talenty jsme nevyhráli, ale byl to hezký výlet do Bratislavy s mnoha novými zážitky.
  • 17. října nás opět uvítala pražská Lucerna na koncertu vítězů PORTY. Tentokrát jsme měli velmi slušný úspěch.
 
zpět na začátek  
  1979
  • 6. března jsme si poprvé zkusili veřejnou nahrávku v rozhlase. Bylo to v tehdy typické estrádě pro pracovníky Agrostroje Počátky a dramaturgie s originální citlivostí vedle nás postavila známou jihočeskou dechovku Budvarku.
  • 21. dubna jsme si konečně zahráli v pražské televizi. Na Kavčích horách se točil Televizní klub mladých.
  • 6. až 8. července byla opět PORTA v Olomouci. Opět jsme ji vyhráli, i když jsem měl pocit, že jsme hráli hůř než před rokem.
  • 28. září nás zastihlo jako české hosty na slovenské soutěži kapel a zpěváků ORAVSKÉ SYNKOPY v Istebném na Orave. Velký úspěch a krásné výlety do Roháčů, na Oravský hrad a na přehradu.
  • 17. listopadu jsme si zahráli v Litvínově na přehlídce vítězů Porty, kde jsme blbli jako obvykle. Zejména v písničce "Proč jsem mrtev?" jsem si rád zadirigoval (Kdo umí, umí. Kdo neumí, řídí.)...
 
K. Tampier a A. Postl - foto z přehlídky vítězů PORTY 1979 v Litvínově
  ...a Jarda Krauz nepřekonatelně dělal supa, toho milého ptáka.
Jarda Krauz - foto z přehlídky vítězů PORTY 1979 v Litvínově 		 
zpět na začátek  
  1980
  • 9. února jsme natočili klip (tehdy se tomu ještě říkalo televizní písnička) Botanická vycházka (video ve formátu AVI 15,6 MB)
  • 11. dubna jsme točili Televizní klub mladých o PORTĚ společně s Brontosaury, Pacifikem, Hoboes a Topasem z Hradce Králové.
  • V té době vyšel náš první a jediný singl v Supraphonu s písničkami Proč jsem mrtev? a Zuby.
  • 16. května oslavovali Bobři deset let existence na své domovské Malé scéně DK ROH. Z programu bylo jasně patrné, že dochází k odstředivým tendencím. Téměř každý z  nás se udiveným divákům představil ještě v jiné kapele nebo hrál sólově. Vztahy mezi námi houstly. Připravoval jsem změny v obsazení, ale kapela se domluvila beze mne, že mi v tom zabrání. Na jedné zkoušce jsme si to vyříkali (chvílemi nahlas) a mně nezbylo, než řešit dilema: podvolit se a ustoupit od svých záměrů - nebo odejít. Na Festival politické písně do Sokolova a na spartakiádu už jeli beze mne. Na finále PORTY v červenci v Sokolově jsem sice jel, ale se skupinou Zřídlo, která postoupila až ze čtvrtého místa v krajském kole, a přesto získala PORTU. Několik let jsem ve svém rodném městě potom chodil kanálem.
            >>>>> Takhle hráli Bobři už beze mne:    Dej mi víc své lásky    Šejk
 
zpět na začátek  
  1995
 
P. S. Smutné zprávy pro ty, kteří to nevědí: Jarda Krauz zemřel začátkem července 2000, Jarda Svoboda ho následoval v lednu 2010.
Máte dotaz?                   Zpět na hlavní stránku
Aktualizováno